Ballechin House - skotský dům hrůzy

1. října 2015 v 15:19 | Babette |  Záhadná místa
Dnes jsem pro Vás vybrala článek z Enigmi, který je o jednom tajemném místě ve Skotsku. Přájemné čtení! ;)

Panství Ballechin House je považováno za nejstrašidelnější místo ve Skotsku. Údajně se zde zjevují duchové mrtvých psů, kteří obtěžují takřka každého zdejšího nájemníka. Tyto paranormální jevy potvrdí několik na sobě nezávislých pozorovatelů. A děsivé události pokračují dodnes!


Do obývacího pokoje panství Ballechin House ve skotském kraji Pethshire vchází uznávaný odborník na nadpřirozené jevy. John Patrick Crichton Stuart (1847 - 1900). Vede skupinu 35 badatelů, kteří v roce 1897 chtějí místo prozkoumat. "Mnozí lidé si zde stěžují na nevysvětlitelné zvuky a podivné pachy. Údajně se zde také zjevují duchové psů," vysvětluje jim. Večer se všichni usadí na svá místa a čekají, co se bude dít. Po několika hodinách příjemně plynoucí konverzace začnou někteří návštěvníci upozorňovat na podivné zvuky. "Ale prosím vás. Není to poruchou vodovodu? Nemáte spíš slyšiny?" říkají skeptici. Náhle ale všichni ustrnou. Někdo nebo něco totiž právě zaklepalo na dveře. Následně do místnosti vrazí plápolající duch kokršpaněla!


Obávané místo
Je to velká událost. V roce 1834 zdědí skotský mladík Robery Stevart (1806 - 1876) přepychově zařízené panství Ballechin House. Jenže Robert touží po něčem úplně jiném. Jeho povaha ho táhne za dobrodružstvím, a tak získaný dům pronajme a věnuje se toulkám po Indii. Do domu se vrací až v roce 1850 a hned se o něm začnou šířit různé klepy: " Je to podivín. Pořád vykládá nějaké orientální řeči o reinkarnaci a stěhování duší. Sám tvrdí, že se po smrti převtělí do svého oblíbeného černého kokršpaněla." Na dobré pověsti Robertovi nepřidává ani fakt, že opovrhuje lidmi a všechen volný čas věnuje svým 14 psům. V roce 1876 umírá a všichni se začnou okamžitě ptát na jednu jedinou věc. Opravdu se jeho duše dokáže vtělit do některého ze čtyřnohých mazlíčků?

Příliš brutální čin
"Jsem římský katolík a těch indických nesmyslů o převtělování mám tak akorát plné zuby," prohlašuje nový majitel Ballechin House John Skinner, synovec zemřelého vlastníka. Chce za každou cenu ukončit neustálé klepy o reinkarnaci svého strýce, a tak všechna získaná zvířata utratí. Ale to podle všeho neměl dělat. Od té doby se totiž z jeho panství stane doslova dům hrůzy! On i jeho služebnictvo začnou tvrdit, že se v něm pohybují duchové psů, kteří se jim otírají o nohy a zanechávají po domě charakteristický zápach. Po nocích lze údajně zaslechnout podivné zvuky. Skinner se z domu odmítá odstěhovat, přestože se s tajemnými projevy sám setkává. V lednu roku 1895 se v bývalé pracovně svého strýce zabývá obchodními záležitostmi, když ho náhle vystraší 3 nevysvětlitelné hlasité dunivé zvuky. Krátce nato se vydává do Londýna, kde ho ještě rozrušeného srazí taxík a on umírá. Skončí s jeho smrtí i zdejší podivné jevy?
Do krásného domu se odvážill nastěhovat málokdo..
Uteče z něj každý
Strašidelný dům si během dalších let pronajme několik rodin. Nikdo v něm však na rozdíl od Skinnera dlouhou dobu nevydrží. Opět se zde totiž ozývají duchové psů, kteří prý jedné rodině dokonce rozcupují prostěradla v ložnici. Nájemníci proto dům v zoufalosti opouštějí, a to i přesto že jim tím pádem propadá několikaměsíční činže. Do celé záležitosti se následně vloží skotský odborník na paranormální jevy John Patrick Crichton - Stuart. Během jeho průzkumu, který trvá od února do května roku 1897, ho doprovází několik nezávislých pozorovatelů. Výsledky jeho bádání potvrdí děsivou pravdu: "Hned první ráno po příjezdu jsme zaznamenali podivný zvonivý zvuk. Který se rozléhal skrz celý dům v pravidelných dvouhodinových intervalech. Dále jsme slyšeli tlumené hlasy a něčí chůzi v uzavřených a zamčených pokojích a viděli jsme také hořícího kokršpaněla."Neoblomní výzkumníci se v domě rozhodnou uspořádat spiritistickou seanci…
Dům obléhaný duchy
"Tohle je tabulka Ouija, která slouží pro komunikaci s duchy," vysvětluje John Patrick Crichton - Stuart. Na stůl při tom pokládá obdélníkovou desku s písmeny abecedy uspořádanými ve dvou obloucích pod sebou, řadou čísel od 0 do 9 a slovy ANO a NE. "Doprostřed této tabulky se postaví malý, klouzavý třínohý stoleček, obrácená sklenka či ukazovátko, na které položí vybrané médium prst. Předmět se vždy po dotazu lehce pohne k určitému písmenu, číslu či k přímé odpovědi," vysvětluje. Jeden z členů jím vedených výzkumníků je spirista, který se úkolu ujme. Během seance se údajně projeví duch ženy, která se skrze tabulku představí jako "Ishabel". Chvíli s výzkumníky komunikuje a pak zase zmizí. Jak je později zjištěno, sestra zemřelého milovníka psů Roberta Steuarta se jmenovala Isabella (†1880). Je snad možné, že i její duch přišel dům navštívit?
Děs nekončí
Tajemství panství se po všech těchto událostech stává opuštěné. Nikdo už nenajde odvahu se do něj nastěhovat. V roce 1963 ho za dosud ne zcela vysvětlených okolností zachvátí požár a zbudou z něj ruiny, které jsou následně zdemolovány. Chvíli se zdá, že je jeho více než osmdesátiletá paranormální historie ukončena. Podle posledních poznatků to však vypadá, že tomu tak rozhodně není. "Na místě, kde dříve stával Ballechin House, je podle mnoha svědků stále spatřován duch černého psa," říká současný britský publicista Daniel Parkinson. Jde prý o onoho hořícího kokršpaněla, kterého tolik miloval původní majitel objektu Robert Steuart. Spojila se s ním jeho duše po smrti?
Zdroj: Enigma 8/2014
Myslím, že jako turistické místo je dům vhodný, ale bydlet tam bych se osobně neodvážila. Co vy? :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lany Lany | Web | 1. října 2015 v 15:46 | Reagovat

Veľmi zaujímavý článok! Páči sa mi tvoj blog, pretože milujem záhady a tajomno a práve prichádza obdobie, ktoré je ako stvorené na takéto strašidelné historky. :)

2 Katastrofa Katastrofa | 1. října 2015 v 17:57 | Reagovat

Očekuju ti blog, Enigmu mám rád. Ozvi se mi na fb :), ať nejsme jenom "lidi" z internetu :D

3 Domčí Domčí | Web | 2. října 2015 v 14:33 | Reagovat

Skvělý a zajímavý článek, Enigma píše o super věcech :) já bych tam asi bydlet zkusila, tyhle věci mě neskutečně lákají :D a mám podobnou příhodu :) na dětském táboře jsme přespávali na místě zvané Hubertka, jmenovalo se to po zemřelém psovi Hubertovi, a prý v tom domě neustále je. Spali jsme pod širákem a je pravda, že jsem se v noci probudila a slyšela jsem štěkání a takové to vytí uvnitř domu.. nevím jestli to na nás bylo nastražené, ale v tu chvíli mi to přišlo reálné a děsivé :D

4 Monča Monča | Web | 3. října 2015 v 18:24 | Reagovat

Mě to tak straší a zároveň jsou tyhle věci tak vzrušující :D :D Super článek!

5 fotografie-m fotografie-m | Web | 4. října 2015 v 11:15 | Reagovat

Strašidelný, to není nic pro mě.

6 HockeyGirl HockeyGirl | E-mail | Web | 8. října 2015 v 20:47 | Reagovat

Nechceš spřátelit? :) Pokud ano, napiš na blog ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama